Jiřího Menzela zatkli ve Varech. Máme seznam jeho festivalových prohřešků
11.07.2014
Foto: KVIFF MF
Popisek: Jiří Menzel letos na festivalu s delegací k digitálně zrestaurovaným Ostře sledovaným vlakům
Režisér Jiří Menzel patří mezi nejvýznamnější osobnosti celé historie karlovarského MFF. Seznam jeho zdejších úspěchů i prohřešků je velmi pestrý. I letos figuruje kvůli svému výstřednímu chování na titulních stránkách.
Málokdo je s karlovarským MFF tak propojen jako Menzel. V roce 1968 zde získal Velkou cenu za Rozmarné léto, začátkem devadesátých let festivalu dokonce šéfoval, v těžké době, kdy jej chtěla pražská konkurence přesunout do Prahy. Ale do festivalových análů se nakonec nejvíce zapsal coby aktér šokujícího happeningu , kdy přímo na pódiu, při slavnostním ceremoniálu na 33. MFF, prutem vypráskal producenta Sirotka za podraz kvůli filmovým právům k Hrabalově knize Jak jsem obsluhoval anglického krále.
Oscar nic neznamená!
V rozhovoru pro speciální festivalové vysílání Českého rozhlasu Plzeň Menzel potvrdil, že je stále „enfant terrible“ českého filmu a svojí upřímnosti překvapil posluchače. Přiznal například zklamaně, že nechodí do kina, že na autogramiádu jeho knihy Rozmarná léta přišlo málo lidí nebo že Oscara, kterého získal hned za svůj první film Ostře sledované vlaky, si nijak zvlášť neváží: „ Hele, ten Oscar nic neznamená, to je predikát, ke kterýmu člověk přijde jako slepej k houslím, to není zlatá medaile z olympiády, těch dobrejch filmů vzniká hodně,“ řekl doslova. A dodal, že víc v té době prožíval Pražské jaro, prozradil také, že za honorář, který díky tomu získal, si koupil zeleného trabanta, stál prý sedmadvacet tisíc. Na jiné auto to tehdy nestačilo.
MFF není jedinečný
Menzel také, na rozdíl od jiných, střízlivě hodnotil samotný karlovarský MFF. Na otázku moderátora, zda se mu také tento festival jeví jako jedinečný, řekl: „Není jedinečný, já třeba mám rád festival v Trenčianských Teplicích nebo je spousta malých, rodinných festivalů různě po Evropě. Ale z těch velkých festivalů je mi příjemnější než Berlín nebo Cannes. Já mám rady ty, co tady seděj na podlaze a co ještě pořád mají rádi film, pak je tady spousta lidí, který se sem jezdí ukázat, jako třeba moje žena nebo já...“
Zavzpomínal také, že hned na první návštěvě MFF ho zatkli, když do Varů přijel jako člen delegace k filmu Obžalovaný. V té době byl na vojně a když vyšel ven z hotelu Pupp v rozepnuté uniformě, zastavil ho esenbák s tím, že to takhle dál nejde. Ale cestou zahlédl velký plakát s jeho portrétem a nakonec ho zavedl zpátky do hotelu a ještě si řekl o autogram.
Opít se s Hřebejkem
Na otázku, zda je pro něj festival ve Varech příležitostí popovídat si s kolegy o své práci, s šokující otevřeností přiznal: „V mým případě to znamená akorát se opít s Hřebejkem a to je všecko. Nebo s někým jemu podobným, že bychom mluvili o umění, to ne. To nechte teoretikům.“
Režisér také diskutoval o marketingu kolem jeho nového filmu Donšajni: „Já tomu marketingu nerozumím. Už nerozhoduje kvalita, lidem se musí všechno vnutit... nabouchat do hlavy, to je trošku špatně, ale jinak to nejde.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová