Praha, zaplavená tisíci uprchlíky. Co způsobil nedostatek toalet? Děsivá situace v utečeneckém táboře; muži i ženy se brodili ve výkalech
07.10.2016
Foto: ČT repro
Popisek: Uprchlíci z NDR v Praze
Problémy, které přináší každá vlna migrace, se zdaleka netýkají jen válečných konfliktů nebo muslimské populace. Jeden z největších náporů uprchlíků zažila Praha, kam v roce 1989 utekly tisíce občanů východního Německa a spásu hledali na zdejším západoněmeckém velvyslanectví. Několik dní přežívali na zahradě ambasády v katastrofálních podmínkách. Protože byli nuceni vykonávat potřebu na přilehlém zatravněném svahu, brodili se zakrátko ve výkalech.
Stěží uvěřitelné záběry odvysílala tento týden Česká televize v dokumentu Vlak svobody. Ten přinesl svědectví přímých účastníků dramatu, které se v Praze odehrávalo těsně před vypuknutím Sametové revoluce. Dnes už si málokdo vzpomene, že tato obrovská humanitární krize dokonce vyvolala mezinárodní skandál, který nakonec museli řešit nejmocnější muži světa. A Lobkovický palác, kde během několika dnů vznikl v té době největší utečenecký tábor v Evropě, se stal středem pozornosti světových médií. Ta přinášela dnes a denně reportáže z Prahy, ukazující, jak lidé z východního Německa přelézají vysoké ploty ambasády a na ulicích Prahy zanechávají své Trabanty.
Uvězněni na zahradě
Zatímco politická reprezentace vyjednávala, tisíce uprchlíků přežívaly na schodech ambasády nebo v několika stanech, postavených na zahradě, v děsivých podmínkách. Na rozdíl od většiny tehdejších migrantů, kteří utekli přes hranice, neměli šanci toto místo opustit. Jedině území ambasády jim totiž zaručovalo, že neskončí ve vězení. Její areál byl doslova obklíčen agenty naší i východoněmecké státní bezpečnosti. Ti se postarali také o to, že nezanedbatelná část lidí nakonec svůj pokus utéci z Východu na Západ vzdala a vrátila zpět domů.
Vlaky svobody
Masový exodus občanů NDR odstartovaly razantní změny ve východní Evropě, například v Maďarsku, které uvolnilo hranice. Právě na západoněmeckém velvyslanectví v Budapešti našli útočiště první odvážlivci. A stejný model potom nastal na ambasádách ve Varšavě a nakonec v Praze. Zatímco v srpnu 1989 zde pobývalo kolem stovky lidí, v září už jich byly tisíce. A tak jako při současné migrační vlně, byli mezi utečenci především mladí lidé. Díky pozornosti, kterou jejich situace ve světě vyvolala, a také uvolnění politické situace v některých východoevropských zemích, byli nakonec vysvobozeni. Výsledkem složitých jednání mezi ministry zahraničí NDR, NSR a SSSR bylo totiž všem uprchlíkům, uvězněným několik dní v Lobkovickém paláci, umožněno, aby vycestovali pěti „Vlaky svobody“ na Západ. V dalších dnech pak česko-německé hranice překročilo více než šedesát tisíc lidí.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adéla Hofmanová