Namachrovanému frajírkovi srazila hřebínek obrovská tragédie. Proč Janek Ledecký po svých zkušenostech nepustil děti ani do školy? Tajnosti slavných

Foto: TV Prima

Popisek: Drogy připravily Janka Ledeckého o bratra. Není divu, že se pak bál o své děti.

Ve dvaceti letech odstartoval raketovou kariéru, brzy ale pocítil, jak může být svět showbyznysu nebezpečný. O své děti se pak tak moc bál, že je raději s manželkou učil doma.

V roce 1987 se definitivně rozhodl stopnout právnickou kariéru a vydal se skupinou první dlouhohrající desku Žentour 001. Následovalo několik dalších alb a sólová kariéra, která se stále dál úspěšně rozvíjí. Důkazem je nejnovější album či plánované turné. Navíc si populární český zpěvák vychovával doma konkurenci, jeho syn Jonáš nemá ve svých dvaceti o fanoušky rozhodně nouzi. Již tři desetiletí Janek Ledecký nezahájí a stále skládá hudbu a písničku na album nebo pro muzikál dokáže ‘vyšvihnout‘ na počkání. Přesto nedostatek času způsobil, že si jeho fanoušci museli na nové album, nazvané Na konci duhy, počkat celé desetiletí. „K jeho vydání mě vyhecovali lidé, ale tak trochu i vydavatelství,“ přiznal Ledecký. Chtělo totiž nějaké nové písničky, a tak psal a psal. „Najednou, ani jsem nevěděl jak, jsem měl skladby pro polovinu alba, a tak mě přesvědčili ve vydavatelství, abych to dodělal. Zařídili mi nahrávání v Anglii s první hudební ligou, celé se to tam i míchalo. Laťka byla nastavena vysoko a myslím, že album dostalo švih.“

Tragédie ho přivedla k rozumu

Populární zpěvák, kytarista a skladatel se narodil 27. července 1962 v Praze. Po maturitě na gymnáziu byl přijat na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a ve třetím ročníku se přihlásil do konkurzu na zpěváka. Myslel si tenkrát, že se muzika stane pouze jeho koníčkem. Od roku 1982 ale začal vystupovat se skupinou Žentour a bylo ho tenkrát opravdu dost. Již v létě skupina vyrazila na jakési turné po tehdejších chmelových brigádách, kde nabírala první davy fanoušků, a byla to tenkrát parta suverénních frajerů, kteří byli občas přímo na zabití.

Skupina Žentour v 80. letech, kdy byl jeho členem i David Koller (druhý zprava)

Extrémně široká ramena však Jankovi vrátil do normálních rozměrů osud, a velmi tvrdě. Z obláčku popularity na zem ho rychle sundala tragická a nečekaná smrt bratra Davida, který se ve třiadvaceti letech předávkoval drogami. Ledecký to nesl velmi těžce a dlouho o něm nechtěl vůbec mluvit. Smutnou pravdu otevřeně přiznal až před třemi lety, při oslavách svých padesátin. „V muzice, co si budeme nalhávat, měl k té konzumaci úplně nejblíž. Ani nebudu tvrdit, že v téhle branži nepotkávám lidi, co s drogami nějakým způsobem experimentovali. Znám jich pár, co z toho, jako i můj bratr, nevybruslili,“ přiznal v pořadu slovenské televize Markíza a dodal: „Když se to stalo, byla to hrůza. Něco tak naprosto nečekaného. A neuvěřitelně nás to všechny ranilo.“

Diplom skončil v šuplíku

Kdyby ho nezlákala hudba, byl by z něj pravděpodobně úspěšný právník. Jeho diplom však zůstává zavřený v šuplíku, a zřejmě navždy. „Návrat k právu bych pokládal za největší prohru v životě, rock’n’roll je mnohem větší zábava. Kdybych se znovu narodil, zase bych chtěl být popstar. Stále mě baví živit se tím, co vymýšlím, i když někdy je to lepší a jindy horší. Za ta léta jsem se naučil, že důležité je z úspěchu se ‘nepodělat‘. Naše branže je tvrdá, s nikým se nemazlí,“ konstatuje všeobecně známou pravdu.

Janek Ledecký v muzikálu Hamlet

Navzdory frajeřinkám, jimiž si prošel v mládí, zůstává nyní stále pevně nohama na zemi a stále stejně si užívá koncerty, které považuje za jakousi třešničku na dortu. „Já bych bez nich neuměl žít. Některé moje písničky se staly majetkem posluchačů a je to úžasné. Zná to každý muzikant a zpěvák, který má ve svém repertoáru deset a víc hitů, s nimiž může kamkoliv přijít, lidé je znají a chtějí je znovu a znovu slyšet,“ přiznal Janek.

Na děti je právem hrdý

Už léta Janek Ledecký tvrdí, že má netradiční rodinu. Mezi jejími členy je prý tak silné pouto, že stále tráví dovolenou společně. Dokonce když byly děti Ester a Jonáš malí, ani je neposílali do školy. „Byli tak šikovní, že dostali ve škole individuál a doma jsme je s manželkou učili my. Možná to zní legračně, ale naučili se samostatnosti a vysokoškolskému přístupu,“ vysvětlil Janek v jednom rozhovoru pro Blesk. Jeden čas dokonce bydleli půl roku v Praze a druhou půlku ve Špindlerově Mlýně, Ester měly děti dostatek možností trénovat zimní sporty. Především se ale snažil děti všemožně chránit před světem showbyznysu, především proto, že se Jonáš ‘potatil‘ a je také muzikant.

A manželkou Zuzanou

Barvoslepý výtvarník

Obě jeho děti zdědily talent, a nejeden. Dvaadvacetiletý Jonáš má zjevně hudební geny po něm. Má vlastní kapelu Ray-Band, s níž už vydal desku. I když ho otec držel v dětství od hudby spíš dál, cestu si k ní našel sám. „Jonáš má momentálně spoustu práce, kromě toho, že mi složil, nahrál všechny nástroje, vyprodukoval a dokonce nazpíval vokály k jedné písni z nového alba, připravuje, šedesátistránkový komiks do knihy k 700. výročí narození Karla IV. A ještě tam bude třicet stran ilustrací. Takže od malířského náčiní teď ani nevstává,“ chlubí se multitalentovaným synem, který dříve stejně jako jeho sestra jezdil na snowboardu. Po kom ale dostal do vínku výtvarné geny, to je prý i pro Janka záhadou.

Se synem Jonášem

Navzdory tomu, že je barvoslepý, vystudoval Janek výtvarnou školu. „Je výjimečný kreslířský talent. Díky svému handicapu se soustředil na kresbu a jeho komiksová tvorba je brilantní. Nyní však pravděpodobně dospěl do bodu, kdy se chce jaksi vzepřít, rebelovat, a tak maluje obrazy. I když barvy nevidí. Vezmeme-li při jeho mládí v úvahu široký záběr jeho působení na poli umění, komiksu či hudby, je toto rozhodnutí jistě obdivuhodné,“ prohlásil o něm před rokem při příležitosti jeho výstavy v galerii Le Court sochař, designér a hudebník Stefan Milkov, který ho připravoval na přijímací zkoušky oboru grafika. „Prodal bych poslední kytaru, kdyby Jonášovi začaly docházet barvy. Ale vážně, když píše písničky a pak to napálí na koncertě, tak jsem pyšný. Ale pořád tomu tak nějak rozumím. Když vezme do ruky tužku, tak se jenom dívám s podobným pocitem, jako když třeba sledujete západ slunce. Je to krásné. Ale nemůžete tvrdit, že vaší zásluhou,“ řekl Janek Ledecký serveru revue.idnes.cz.

Hvězda olympiády

Sportovní geny zdědily Jankovy děti zřejmě z matčiny strany. Maminka Zuzana byla výborná krasobruslařka a dědeček Jan Klapáč, bývalý československý reprezentant v ledním hokeji, odehrál v reprezentačním dresu 110 zápasů na sedmi mistrovstvích světa a dvou olympiádách, v roce 1964 a 1968. Ze šampionátů si přivezl jednu zlatou medaili, tři stříbrné a tři bronzové, na olympijských hrách získal v roce 1964 bronz a v roce 1968 stříbro. Zimní sporty ale Jonáš nakonec navždy přenechal o dva roky mladší sestře Ester. Když v osmnácti letech vyhrála svůj první Světový pohár ve snowboardingu, byl na ni slavný otec mimořádně pyšný. „To je fakt jako mazec. To ty emoce člověk těžko brzdí,“ prozradil.

Dcera Ester při odletu na olympiádu v Soči

Ester se ale nespecializuje pouze na jedinou sportovní disciplínu, věnuje se i sjezdovému lyžování. V paralelním slalomu v roce 2013 patřila mezi deset nejlepších žen světa a ve slovinské Rogle poprvé vyhrála 18. ledna 2014 závod světového poháru. Na Zimních olympijských hrách v Soči se přestavila ve dvou disciplínách. V paralelním obřím slalomu se umístila na sedmé příčce a v paralelním slalomu skončila šestá. Na letošním mistrovství světa v akrobatickém lyžování a snowboardingu dojela v paralelním slalomu žen ve finále po chybě Rakušanky Dujmovitsové s velkým náskokem do cíle a získala zlatou medaili. Ledecký však otevřeně říká, že kdyby rodinu dostatečně finančně nezajistil, žádná olympiáda by se nekonala. „Zimní sporty jsou nejdražší ze všech, dražší než golf, takže bez peněz to nejde. Zejména v případě Ester, která trvá na tom, že chce jezdit na vrcholové úrovni lyže i snowboard, což je unikum,“ dodává hrdý otec.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská